Category Archives: Nezařazené

Velké nebezpečí ohrožující zdraví i život nastává tehdy, když bakterie putují z močového měchýře ještě dál, přes močovody až do ledvin. Zánět ledvin může vést až k jejich selhání.

Mezi nejčastější bakterie působící infekce močových cest patří Escherichia coli, méně často pak Pseudomonas, Klebsiella a Proteus. Záněty močových cest mohou však také způsobit i sexuálně přenosné mikroorganismy jako je Chlamydie, Mycoplasma či Ureaplasma. U náchylných osob se infekce močových cest vracejí, někdy i několikrát do roka.

Jelikož ženy mají kratší močovou trubici nežli muži, trpí až 4x častěji záněty močových cest. Častým zdrojem infekce bývají bakterie z konečníku díky podcenění správných hygienických návyků. Rovněž nachlazení, nedodržování pitného režimu, nechráněný pohlavní styk, oslabená imunita, zadržování močení, vrozené vývojové vady, močové kameny, ale i zásahy zvenčí jako je cévkování, katetr, mohou přispět k rozvoji či znovupropuknutí zánětů močových cest.

Při prvních příznacích co nejdříve do lékárny

Pokud cítíme první příznaky zánětu, jako je diskomfort při močení, mírné pálení a řezání v močové trubici, můžeme rozvoji infekce ještě předejít. Doporučuje se zvýšit příjem tekutin, urologický čaj a přírodní přípravky obsahující dostatečné množství účinných látek působících preventivně.
Mezi nejčastěji doporučované přírodní prostředky patří brusinky a manóza. Brusinky obsahují třísloviny, působí močopudně a zabraňují přichycení patogenních bakterií k močové trubici. Při akutním                ( intenzivním) použití si všímejme,  jaký má brusinkový přípravek obsah účinných látek proanthokyanidinů ( též PAC). V prvních 2-3 dnech by měl být příjem PAC alespoň 36 mg během dne.

Manóza je tělu přirozený monosacharid, který se pomalu metabolizuje. Při užití ve vyšší dávce se dostane do moči, kde se na něj naváží patogenní bakterie, které se posléze s močí vyplaví. Při akutním užití se doporučuje v prvních dvou až třech dnech 6-8 g D-manózy. V lékárnách jsou již k dostání i přípravky na bázi kombinace brusinek a manózy v účinných dávkách pro akutní režim užívání.

Při rozvoji potíží ihned vyhledejme lékaře

Pokud mírné příznaky zánětu nevymizí během 2- 3 dnů nebo se postupně zhoršují – zintenzivňuje se bolest, pálení, řezání, začíná se zakalovat moč, objeví se teplota či třesavka, pocit tlaku v břiše a bedrech, schvácenost, pak neprodleně vyhledejme lékaře, neboť je pravděpodobné, že infekce se rozšiřuje a zintenzivňuje. V těchto případech je nutné nasadit antibiotika/chemoterapeutika jako např. chinolony.

Jak předcházet zánětům močových cest

Správný pitný režim, dodržování hygienických pravidel, posilování imunitního systému ( strava, pohyb), chráněný pohlavní styk, zabránění prochladnutí – to jsou hlavní zásady, jak předejít zánětům močových cest. K tomu můžeme napomoci již zmíněnými přírodními prostředky, v tomto případě brusinkami s obsahem jednotek až desítek mg PAC, manózou v dávce 2 g denně.
Pokud jsme již zánět močových cest prodělali nebo trpíme-li opakovanými záněty močových cest, nezapomeňme na tato preventivní opatření ještě před odjezdem na dovolenou!

Významnou roli hraje beta-karoten při ochraně kůže proti poškození nadměrným sluněním. UV záření při dopadu na kůži může vygenerovat spoustu volných radikálů, které jsou přítomným beta karotenem likvidovány. A v tom právě spočívá antioxidační a ochranný efekt beta-karotenu. Betakaroten však má i další, neméně zajímavý estetický efekt.  Při jeho užívání po delší dobu a současném slunění můžeme dosáhnout krásného bronzového opálení. A to je mnohdy hlavní důvod, proč jej vyhledáváme. Není divu, že častým sloganem při propagaci beta-karotenu v reklamách je právě „ Krásné a zdravé opálení“.

Pro dosažení účinku je důležitá správná dávka. A tady neplatí pravidlo „čím více, tím lépe“. Při dávkách do zhruba 15 mg denně nám nic nehrozí. Nicméně jedna studie naznačila, že při dlouhodobě užívaných mnohem vyšších dávek může dojít ke zvýšení rizika rakoviny plic u kuřáků.  Delší podávání vyšších dávek také může vést ke změně barvy kůže do oranžova, které ale při odstranění příčiny bez následku odezní.

Přírodním zdrojem beta-karotenu je převážně zelenina a ovoce, jako např. mrkev, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta, řeřicha. Karotenoidy se vyskytují také v živočišných materiálech, např. dávají zabarvení vaječnému žloutku, máslu nebo masu lososa.

Kdy užívat beta-karoten?

Doporučuje se začít měsíc před opalováním, poté brát beta-karoten i během opalování a pro zachování hezkého opálení jej užívat ještě měsíc poté.
Obvyklé dávkování je jedna kapsle beta -karotenu denně. Většina doplňků stravy obsahuje 6-12 mg beta-karotenu.

Vaginální infekce: jsou zánětlivá postižení ženských pohlavních orgánů vulvy a vagíny. Způsobují je zejména kvasinky (vaginální kandidóza, vaginální mykóza), bakterie (bakteriální vaginóza) a prvoci (trichomoniáza). Vaginální mikroflóra (obdoba střevní mikroflóry) hraje významnou roli při odolnosti vaginy vůči infekcím.

Úzkost: u žen je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude během života diagnostikována úzkostná porucha. Všichni se občas bojíme, nicméně úzkostná porucha je dlouhodobá, závažná a negativně ovlivňuje každodenní život. Mezi nejčastější úzkostné poruchy patří generalizovaná úzkostná porucha (GAD) projevující se nadměrnými obavami při každodenních činnostech, obsedantně-kompulsivní porucha (OCD) s charakteristickými vtíravými myšlenkami a nutkáním k určitému jednání, posttraumatická stresová porucha (PTSD) vznikající v reakci na traumatickou událost, panická porucha (PD) charakteristická opakovanými masivními ataky úzkosti a sociální úzkostná porucha (SAD) provázená obavami negativního hodnocení jinými lidmi.

Deprese: podobně jako v případě úzkosti, mají ženy dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu deprese. Může být ovlivněna jak biologickými faktory (kolísání hormonů, těhotenství, menopauza), tak faktory prostředí jako stres, bolest, sociální faktory.

Syndrom zlomeného srdce: dočasný stav napodobující infarkt vyvolaný extrémními emocemi, náhlým akutním stresem, operací nebo vážným fyzickým zraněním. Říká se mu také stresová kardiomyopatie a je to velmi závažný stav, při kterém dochází k náhlému ochabnutí myokardu (srdeční svaloviny) v levé srdeční komoře.

Rakovina prsu: u mužů je sice možná, nicméně u žen je 100x častější.

Syndrom dráždivého tračníku (IBS): projevuje se tehdy, pokud zažívací potíže jako jsou bolesti břicha, průjem, křeče, zácpa či nadýmání trvají 3 měsíce nebo déle. Je až 3x častější u žen nežli u mužů a jeho příznaky mají tendenci se zhoršovat na začátku každé menstruace.

Osteoporóza: postupné řídnutí kostí vedoucí k náchylnosti ke zlomeninám. Uvádí se, že poměr mezi ženami a muži trpícími osteoporózou je až 80:20. Ke zlomu v progresi dochází zejména po nástupu klimakteria s útlumem produkce ženských pohlavních hormonů.

Onemocnění štítné žlázy: s problémy se štítnou žlázou se během života setká každá osmá žena. Problémy se štítnou žlázou, jako je hypo- i hypertyreóza může narušovat menstruační cyklus a způsobit problémy v těhotenství.

Mozková mrtvice: cévní mozkové příhody (CMP) zabíjejí častěji ženy nežli muže. Rovněž zotavení po CMP bývá méně efektivní u žen nežli u mužů. Ženy mají, na rozdíl od mužů některé jedinečné faktory pro mozkovou mrtvici jako je hormonální antikoncepce, hormonální substituční terapie, migrény apod.

Migréna: ženy trpí migrénami 3x častěji než muži. Migrény jsou silné, často chronické bolesti hlavy, které mohou způsobit nevolnost, zvracení, citlivost na světlo a zvuk či změny vidění. Mohou být vyvolány hormonálními změnami.

Autoimunní onemocnění: 75% pacientů trpících autoimunními onemocněními jsou ženy. Autoimunní onemocnění se projevuje tak, že imunitní systém je přetížen a omylem napadá tkáně vlastního těla. Mezi častá autoimunní onemocnění patří revmatoidní artritida, lupus, celiakie, roztroušená skleróza a diabetes I. typu.

Zdravý životní styl, zejména pohyb, zdravá strava a psychická rovnováha může většině těchto onemocnění předcházet. Poslední dobou se klade důraz na ovlivnění celkového zdraví, které může být podpořeno udržováním zdraví střevního mikrobiomu, našeho „druhého mozku“. Některé druhy probiotických bakterií  se  osvědčily jako pomoc při urogenitálních problémech, zejména zánětech močových cest, dále také  při gastrointestinálních potížích jako průjem, zácpa, bolesti břicha, včetně potíží při syndromu dráždivého tračníku. Na základě různých výzkumů se předpokládají souvislosti mezi  střevní mikroflórou a psychickým zdravím. Probiotika také mohou pozitivně ovlivnit imunitní systém a průběh autoimunních onemocnění-  mohou zlepšit gastrointestinální symptomy a multiorgánový zánět u revmatoidní artritidy, ulcerózní kolitidy i roztroušené sklerózy.

Při sestavení článku bylo využito informací ze zdrojů: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6213508/ a portálu Adventhealth.com (USA).